Naše finančné družstvo

Tradiční družstevnictví

Jeden za všechny, všichni za jednoho aneb Znovuobjevené kouzlo družstevnictví
Miroslav Rokos, RNDr., Družstevnictví

 

 

Kdo by neznal slavné heslo tří mušketýrů! Alexandre Dumas takto ústy svých hrdinů formuloval velmi jednoduše a výstižně hodnoty jako je spolupráce, vzájemná pomoc, loajalita, soudržnost či solidarita. Hodnoty, které ve své čisté podobě společnost už dlouhodobě postrádá. Zvláště v dnešní ekonomické situaci a společenské atmosféře, kdy dominuje spíše zásada „každý za sebe a proti všem“. Nebudu se pouštět do analýzy příčin současného stavu. Pouze připomínám, že jedním z důvodů, proč mezi zdejšími lidmi převládá individualismus, proč skomírá nebo dokonce chybí pocit sounáležitosti k většímu společenství počínaje pracovním kolektivem a konče státem (snad s výjimkou sportu), je neblahá zkušenost z období budování socialismu. Tehdy se kolektivizovalo, tedy násilně sdružovalo vše a za všech okolností. Kdo nebyl členem aspoň dvou nebo tří svazů či jiných organizací Národní fronty, byl podezřelý. Socialistická propaganda natolik důsledně zdůrazňovala sílu kolektivu a násilně sdružovala lidi, že to celým generacím důkladně zprotivila. Přesto nelze zpochybnit fakt, že v jednotě je síla a že úsilí skupiny spolupracujících lidí dokáže mnohem více než úmorná dřina jednotlivce. Význam svornosti už nám otloukali o hlavu ve škole vyprávěním pověsti o prutech knížete Svatopluka. Samozřejmě dnes existuje spousta občanských sdružení a spolků a je to dobře, protože to je jeden z pilířů občanské demokratické společnosti. To jsou ovšem v zásadě zájmová sdružení. Jenže bytostným zájmem všech je především ekonomické zabezpečení, lidé by tedy měli mít tendenci sdružovat se především v zájmu vylepšení a stabilizace své ekonomické situace. Pravda, existují sdružení pro ochranu spotřebitele, zákazníci se zapojují do sítí – lépe řečeno obchodníci vytvářejí věrnostní programy a lákají zákazníky na slevy. To vše je však spojeno už se spotřebou, s nákupy, s utrácením peněz. Ale abychom mohli utrácet, musíme nejprve mít příjem. Většina lidí je proto někde zaměstnaná, někdo má živnost nebo podniká. Rizika všech zmíněných typů ekonomické aktivity jsou všeobecně známá. A přestože i zaměstnanci v rámci svých firem spolupracují, když přijde na lámání chleba, každý bojuje sám za sebe. A něco jako loajalita k firmě, to se u nás moc nenosí, tím spíše, že ani ty firmy většinou zaměstnance k loajalitě pozitivně nemotivují.

Existuje však jedna forma ekonomického sdružení, která je charakteristická jinými vazbami mezi jeho členy, než je tomu v klasické firmě. Je založena na spolupráci, vzájemné pomoci a rovnosti. Je dobře známa, ale je poněkud na okraji zájmu většiny lidí. Přitom jí hodně lidí využívá. Mám ovšem na mysli družstvo. I tento typ společenství byl za období socialismu výrazně zprofanován vinou násilné kolektivizace. Přitom prvá družstva vznikala v Evropě už v polovině 19. století z iniciativy lidí jako reakce na tíživou ekonomickou a sociální situaci, kdy si členové družstva spojenými silami pomáhali. Že není družstevní forma vlastnictví přežitkem minulosti, dokazuje fakt, že přes všechna negativa spojená se vznikem a činností JZD, fungují zemědělská družstva dodnes a některá velmi úspěšně. Družstva, na rozdíl od běžných firem, také dokáží vytvořit pro své členy a dokonce i pro jejich potomky pasivní příjmy – rentu. Například hodně lidí dostává každoročně výnos ze zemědělských družstev, protože jejich rodiče vložili do družstva pole nebo tam dlouhodobě pracovali. Značná část obyvatel také díky družstvu bydlí – zde mám samozřejmě na mysli bytová družstva. Družstevnictví vzniklo v době tíživé ekonomické a sociální situace a dá se říci, že taková doba opět nastává. Nezaměstnanost vzrůstá, státní důchodový systém se pomalu hroutí. Snahy lidí o přilepšení investováním svých úspor často končí ztrátou peněz v podvodných firmách. Přímo se tedy nabízí znovu objevit kouzlo družstevnictví, kde stále platí pravidla spolupráce a vzájemné pomoci. Tak jako se první družstva v 19. století zaměřovala na pomoc svým členům poskytováním výhodných úvěrů s nízkým úrokem, i dnes je tu možnost připojit se k družstvu, které svým členům poskytne ekonomickou stabilitu.

Již více než 10 let existuje Naše finančné družstvo (NFD), které vzniklo na Slovensku, ale jehož členem se může stát kdokoli na světě. Jeho vznik byl reakcí na důchodovou reformu na Slovensku, která byla přijímána s nedůvěrou. Nosným projektem NFD je unikátní věrnostní program, jehož hlavním cílem je zajistit svým členům pasivní příjmy z činnosti, kterou dělá dnes a denně každý z nás – z utrácení. Každý člen NFD si svými nákupy a platbami buduje věrnostní důchod jako reálnou alternativu k nejisté státní důchodové politice. Svými platbami totiž členové NFD spoluvytvářejí finanční kapitál, který je investován do nemovitostí, služeb a internetových projektů. Tím se vytváří družstevní majetek nesoucí každý měsíc zisk. Každý člen NFD pak má právo na čerpání podílu na tomto zisku v závislosti na velikosti jeho plateb a délce členství. A tento podíl na zisku v podobě doživotní a dědičné renty dosáhne v průběhu let až do výše průměrných měsíčních útrat člena. To znamená potřebnou finanční jistotu, protože nutné výdaje, které musel člen po léta platit, mu vytvoří takovou rentu, že své nutné výdaje bude moci platit z ní a nebude tak závislý na příjmu ze zaměstnání či podnikání. Co to znamená v dnešní době neustálé hrozby ztráty zaměstnání, dluhů a exekucí, si každý dokáže představit. Věrnostní program Našeho finančního družstva je již ověřený praxí, je reálný, transparentní a není rizikový. Proč tomu tak je? Protože všichni členové družstva společně budují majetek a podle přesně daných pravidel každému náleží podíl na zisku. Vládne zde spolupráce, loajalita, vzájemná pomoc. Jeden za všechny, všichni za jednoho!

Článek je převzetý z družstevního blogu.